Návrat na hlavní stranu

Přírodní památka Chladný vrch

PP Chladný vrch (2.5.2003)
PP Chladný vrch (2.5.2003)
Přírodní památka Chladný vrch

Základní údaje:
Dva lesní porosty, které jsou od sebe vzdálené asi 1 km. Leží v horní části uzávěru široké pramenné mísy Bukového potoka v nadmořské výšce 550 až 575 m, v členitém a značně svažitém terénu se severní expozicí pod kótou Hladký (742 m n. m.) v Bílých Karpatech, asi 1,6 km jihozápadně od obce Svatý Štěpán. Katastrální území Sv. Štěpán. Vyhlášeno v r. 1991. Celková výměra 2,5800 ha.

Motiv ochrany:
Staré bukové porosty pralesovitého charakteru s výskytem tesaříka alpského (Rosalia alpina).

Geologie, půdní poměry:
Geologický podklad je tvořen bělokarpatskou jednotkou magurského flyše, svodnickým souvrstvím, v němž převažují vápnité jílovce a slínovce (spodní paleocén až svrchní křída). Část zájmového území se nachází na javorinském souvrství, v němž převládají pískovce spodního paleocénu až svrchní křídy. Převažujícím půdním typem je kambizem typická, místy varieta kyselá.

Botanika:
Chráněné území je tvořeno dvěma dílčími porosty buku s příměsí javoru klenu. Jsou situovány v lesnatém hřebenu severozápadní části Bílých Karpat, v oblasti, kde byla uplatňována přirozená obnova lesů. V bylinném patře se vyskytují běžné druhy bučin, jako např. ostřice chlupatá (Carex pilosa), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), svízel vonný (Galium odoratum). Druhá část chráněného území je od prvního segmentu vzdálená asi 700 m směrem k Jurovu vrchu. Jedná se o zbytek 150ti letého bukového lesa. Bylinné patro je zde vyvinuto slabě.

Zoologie:
Staré bukové porosty vyhledává ke hnízdění celá řada ptáků, např. holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) a strakapoud velký (Dendrocopos major). V této části Bílých Karpat se díky zachovalým starým bučinám a způsobu hospodaření v lesních porostech (ponechávání starých solitérních semenných buků jako zdrojů přirozené obnovy) do dnešních dnů udržel nádherný brouk tesařík alpský (Rosalia alpina), který na většině území České republiky již patří k vyhubeným druhům. Z brouků jsou bohatě zatoupeni i střevlíkovití (Carabidae), karpatské druhy Carabus auronitens subsp. escheri, Carabus obsoletus, Pterostichus foveolatus, Pterostichus pilosus a další, např. Carabus intricatus, Carabus irregularis a v pěnovcových prameništích i Carabus variolosus. Nachází zde vhodné podmínky k rozmnožování i vzácný zástupce horských druhů vážek páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentatus).

Lesnictví:
Přírodní památka Chladný vrch je ukázkou hospodaření několika generací lesníků ve specifických podmínkách Bílých Karpat. Stromové patro tvoří bukové kmenoviny ve stáří 170, respektive 150 let. Místy je porost rozvolněný a zde dochází k přirozenému zmlazování.

Management, ohrožení, návrhy opatření:
Tesařík alpský a další vzácné horské druhy potřebují pro svůj vývoj a rozmnožování staré dožívající buky, souše a padlé kmeny. Proto je třeba ponechat území bez větších zásahů a neodstraňovat dřevní hmotu. Podmínky a optimální hospodářské zásahy, které by byly prospěšné nejen pro udržení populací tesaříka alpského v Bílých Karpatech, ale i pro existenci řady dalších živočichů shrnuje Šnajdara (1991).

Literatura:
Rezervační kniha, Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.
Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz

Typ záznamu: Přírodní památka
AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 04.03.2010 v 10:49 hodin

Copyright 1994-2019 © Luděk Šorm